Historie města
První písemná zmínka o Veselí pochází z r. 1259, kdy Vok z Rožmberka daroval osadu své manželce Hedvice. O dva roky později daruje patronátrní právo nad Veselím Vyšebrodskému klášteru.
V roce 1362 bylo Veselí povýšeno císařem Karlem IV. na komorní město a byl mu do znaku vložen stříbrný nekorunovaný lev - ten je za vlády Petra Voka v roce 1493 doplněn o rožmberskou růži a město se v té době mohutným rozmachem rybníkářství zotavuje z několika desetiletí husitských válek.
Naopak po bitvě na Bílé hoře prochází Veselí krušnými časy a zůstalo zde jen 53 usedlých z původních 97 (ve vedlejším Mezimostí jen 16 z 38 a mnoho okolních obcí zůstalo zcela opuštěno). V roce 1660 dostali Veselí do držení Švarcenberkové a panovali zde až do plného osamostatnění města r. 1918.
Sousední Mezimostí je poprvé připomínáno ve 14. století, ale až v r. 1494 ho na město povýšil Petr z Rožmberka.
Mezi oběma městy panovala téměř od začátku velká nevraživost a několikrát navrhované sloučení obou měst bylo městskými radními na obou stranách pokaždé odmítnuto, v Mezimostí pak 7.6.1935 jednou provždy. Města byla až násilně spojena až protektorátní správou během druhé světové války výnosem ministra vnitra z 1.1.1943 o spojení obou měst v jedno s úředním názvem Veselí nad Lužnicí. Po válce se sice Mezimostští snažili pomocí petice opět města rozdělit, ale výnos ministra vnitra z 23.2.1946 definitivně stvrdil spojení obou měst v jeden správní celek.
výtah z brožury Nástin historie měst Veselí a Mezimostí, vydané IS Města Veselí nad Lužnicí, 2003)